JÓGA BEZ ÁSAN: 2 ZPŮSOBY JAK SE NENECHAT ROZHODIT

Bez podložky, bez ásan
Možná již dlouhou dobu slýcháte nebo jste i sami zjistili, jak skvěle jóga funguje, jaké všechny problémy vám pomůže vyřešit, jak výborně se po cvičení ásan budete cítit/cítíte a další a další klady. Co když vám ale nevychází pravidelné cvičení, když se už několikátý týden věci sypou a o pravidelném cvičení, na které jste byli ještě docela nedávno zvyklí, si můžete nechat leda tak zdát? Možná zvládnete pár pozdravů slunci nebo si dáte 5 minut s ranní lekcí jógy, ale cítíte, že jde jen o jakous takous udržovací fázi, protože vaše tělo i mysl volá po větších „dávkách.“ Nebo začínáte a nedaří se vám do praxe dostat pravidelnost? Jak to udělat, abyste i tak podpořili všechny ty klady a přínosy a aby nevyprchaly ještě před polednem?

Odpovědí mohou být tzv. guny. Podle jógové filozofie je vše hmotné – včetně nás samotných – „mixem“ těchto gun (složek), které jsou tři: sattva, radžas a tamas. Protože jsme každý unikát, je v každém z nás mix těchto složek zastoupen v různém poměru. Ten ale můžeme ovlivňovat a to při nejmenším dvěma cestami: jídlem a smýšlením.

Člověk na tři způsoby
Sattva – to nejlepší v nás
Sattvu charakterizují pojmy jako lehkost, jasnost, čistota, klid, uvolněnost a nesobeckost.
Očišťtuje a dodáva energii, pomáha k snadnější praxi jógy – ať už jde o ásany nebo jiné techniky. Nezamořuje, nezneklidňuje.

Ten, u koho převládá sattva, chápe věci tak, jak ve skutečnosti jsou, pravdivě, dokáže velmi dobře rozlišovat a má správny úsudek.

Radžas – akce, akce, akce
Radžas vystihují pojmy touha, chtivost, závislost, vášeň, neklid, sobeckost.
Jde o akci, něco dělat a pokud se výživy týče, jde spíše o výživu těla, než mysli.

Radžas připoutává k vnějším věcem, rozptyluje mysl a vidí pouze to, co se mu líbí. Je nejednotný.
Radžas je momentum, představitel akce – a „hýbe se“ podle toho, čím je více zabarven – sattvou nebo tamasem.

Tamas – černočerná tma
Temnota, čerň, slepota, nehybnost, stabilita, nevědění, netečnost, apatie, lenost, degradace, tupost, deprese, negativní emoce, malomyslnost, psychická neodolnost, bezcitnost.
Tamas se podřizuje okolí, dokud může uspokojovat své osobní zájmy a základní potřeby.

Jak z toho ven
Promítneme-li guny do dvou zmiňovaných možnosti (strava a smýšlení), abychom byli fyzicky v pohodě a ani psychicky se nenechali ničím a nikým rozhodit, stačí se držet následujícího:

1. Upravit stravu
Sattvická strava = veganská/upravená vegetariánská strava. Např. med, sladké ovoce, obiloviny, rýže, mléko, máslo, ghí, zelenina, ořechy. Připravovaná jídla by neměla být příliš slaná, ani příliš kořeněná, také sladkého jídla by mělo být umírněně. Jídlo by nemělo být trestem, měli bychom si ho užívat, ale zároveň na něm nebýt závislí. Sattvická strava napomáhá duchovním cvičením.
K sattvické výživě platí také přísloví jez do polosyta, pij do polopita.

Za radžasické potraviny se považují kafe, čaj, příliš mnoho koření, slané a kyselé. Radžasická strava aktIvuje a stimuluje mysl.

Mezi tamasické potarviny patří například česnek, cibule, alkohol a maso – i rybí, zvětralé a povadlé plodiny. Tamasická strava podporuje tendence k násilí a smyslovou připoutanost.

2. Vyladit smýšlení
Vytvořit si tzv. meta pozici a odtud vnímat svá jednání a myšlenkové pochody. Místo meta pozice se v józe můžeme setkat s pojmem nezaujatý pozorovatel/svěděk, který naše konání vnímá přibližně z oblasti hrudní kosti – tam kde ukazujeme, když mluvíme o sobě. Trošku schizofrenní? Když to nebudeme přehánět, není se čeho obávat, schválně, kdo si občas nepovídá sám se sebou? 🙂

Abychom nebyli zklamáni, když se o takové pozorování myšlenek a činů začneme pokoušet rovnou uprostřed každodenního shonu, pojměme jej ze začátku spíše jako cvičení, které vyzkoušíme třeba o víkendu, až zase nebudeme spokojeni s něčím, co udělal/řekl náš partner nebo dítě. A možná ještě lépe, když v takové nespokojené situaci budeme sami – například se při čtení novin opět dostaneme k problamatice, která nás delší dobu irituje. Stojí za to, nechat se tím iritovat? Můžeme udělat něco, díky čemu by nás to iritovat přestalo? A koho to vlastně irituje?

Závěr
Ať už jde o jídlo nebo o kvalitu myšlenek, mířit k sattvě, znamená mířit k autenticitě. A pokud jsme autentičtí, sami se sebou v souladu, starosti způsobené nerozhodností, vyhýbáním se problémům nebo slabou vůlí a hledáním svatého grálu – ať už v jakémkoliv směru – pominou. Najednou víme a máme i dost energie a síly, to vše zrealizovat. Zní to až moc dobře? Když nezkusíš, nevíš.