Původ a principy jógy

Svou oblibu a tisíciletou tradici si jóga udržuje především proto, že nikoho nenutí v něco věřit, ani se dohadovat o pravdivosti a účinnosti svých principů. Často je prohlašována za exaktní vědu: zkoumání, které se neobejde bez praxe, poznání, které je bez vlastní zkušenosti nemožné. Nejde však o náboženství, ani o pouhou filozofii.

Slovo jóga má svůj původ v sanskrtském jug které označuje unii, spojení, sjednocení - sanskrt je jedním z nejstarších jazyků, který hraje v Indii a jihovýchodní Asii podobnou roli, jako v Evropě latina, zjednodušeně řečeno. Pokud bychom šli více do hloubky, zjistíme, že sanskrt nevyjadřuje fyzickou, nýbrž energetickou realitu tohoto světa.  

Jóga ale znamená také Samadhi, osvícení - konečné poznání, díky kterému dochází k ukončení koloběhu života a smrti. Jogíni totiž věří v zákon karmy a reinkarnace a ten vysvětluje, že duše na sebe bere tak dlouho nová těla, dokud se nezbaví všech pout, která si skrz své předchozí těla a mysli způsobila.

Znamená to ale, že pokud vás baví ásany, dýchací techniky nebo jen některá část jógové filozofie, musíte rovnou usilovat o osvícení nebo věřit v karmu a reinkarnaci?

Můj osobní názor je, dělejte, co vás baví a nedělejete si starosti s tím, jestli musíte striktně dodržovat všechna jógová doporučení nebo dojít až do cíle. Jóga, stejně jako život, není všechno nebo nic. Znám spoustu lektorů i cvičících, kteří nejsou ani vegetariány, ani nekuřáky, ani se nezdržují pití alkoholu a jsou spokojeni.

Patanjaliho jógasútra

Patanjali [Pataňdžali] byl mudrc, kterému jógový svět vděčí za jeho unikátní dílo Jógasútra - 196 súter (aforismů - stručných, ale hlubokých rčení), které jógu objasňují a popisují ji jako cestu o osmi krocích.

I když se jógasútra od svého počátku (okolo roku 200 př.n.l.) dočkala mnoha překladů a ještě více výkladů a komentářů pojďme se podívat na základy, v kterých se všechna vydání shodují. 

Celá jóga podle Patanjaliho sestává z osmi částí (v originále Ashta – osm, Anga – úd, větev, člen, část), které na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují:

1. Jama – Varování
2. Nijama – Doporučení
3. Ásana – Tělesné pozice
4. Pránájáma – Práce s Pránou - vitální energií
5. Pratjáhára – Odpoutání pozornosti od smyslových impulzů
6. Dhárana – Koncentrace
7. Dhjána – Meditace
8. Samádhi – Osvícení

Ashtanga jóga je známá také pod pojmem Raja [rádža] jóga neboli jóga královská.

Jáma a Nijáma - jóga 24 hodin denně

Každý z nás se zřejmě někdy dostane do situace, kdy není zrovna jednoduché rozhodnout se, jakým způsobem se zachovat k druhým, případně jak naložit se svým vlastním problémem.

Ať už jde o obchodní jednání, výchovu dítěte nebo třeba zbavení se zlozvyku, často je snadnější poslechnout prověřená doporučení, než si dlouhé hodiny lámat hlavu a nakonec vynalézt opět kolo.

Přestože se na západě jóga proslavila jako cvičení ásan (tělesných pozic), jsou to právě doporučení týkající se postoje k sobě samému a k okolí, kterými osmibodový návod (ashta anga jóga) ke spokojenému životu začíná.

Jógových doporučení je deset a dělí se na tzv. Jámy a Nijámy:

Jáma
Ahimsa – nenásilí
Satja – pravdivost
Astéja – nekradení
Brahmačárja – zdrženlivost
Aparigraha – nelpění, nehrabivost

Nijáma
Sauča – čistota
Santóša – spokojenost
Tapas – disciplína
Svádhjája – studium, sebepoznání
Íšvara Pranidhána – úcta k / přenechání vyššímu principu

Ásana - má byt pevná a příjemná

I když jsou ásany další z osmi částí jógy, Patanjali se o nich výslovně zmiňuje pouhou jednou sútrou - Sthiram Sukham Asanam, ásana má být pevná a příjemná. Jak je to možné, když právě ásany jsou tím, na čem dnes drtivá část jógy na západě stojí? Jak říká český velikán: Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je vše, co se proti tomu dá dělat. 

Oním pevným a příjemným držením těla (ásanou) má totiž Patanjali na mysli pozici ve zkříženém sedu, ve které není sedící rozptylován překážkami a potřebami těla a může se soustředit na další části jógy (viz níže). A právě taková pozice by měla být pevná a příjemná.

Samozřejmě jen málokdo - zvlášť na západě, kde nejsme nuceni kolikrát za celý život ohýbat kolena do menšího, než 90° úhlu - se posadí do zkříženého sedu a vydrží v něm hodiny nerušeně meditovat.

Na to se zaměřila Hatha jóga [hata], která rozvinula civčení ásan (udává se až 84.000 ásan) a očistných technik, které mají za úkol tělo zbavit právě takových neduhů, které by zájemci o další části jógy dlouhé sedy znepříjemňovaly. 

Pránájáma - život je nepřetržitým sledem nádechů a výdechů

Pránájáma, dýchací techniky nebo přesněji kontrola (ájáma) vitální energie (prány), ovlivňuje naši pozornost soustředěným dýcháním. Kdo dokáže svůj dýchací proces vnímat a regulovat, ten má o dostatek energie postaráno.

Což se při dalších technikách (koncentrace a meditace) hodí při nejmenším jako prostředek proti usínání.

Dech je zároveň prvkem, díky kterému dokážeme například zchladit nebo zahřát tělo, slouží jako most mezi tělem a myslí a jeho kontrolou zároveň kontrolujeme právě mysl a rychlost s jakou produkuje další a další myšlenky.

Rytmus dechu je navíc propojen se srdečním rytmem v poměru cca 1:4, proto zpomalením dechu dokážeme snadno zpomalit i činnost srdce.

Pratjahára - svět venku vs. svět uvnitř

Čistě jazykem jógy, vědomým dýcháním stahujeme svou pozornost od vnějšího prostředí a okolností dovnitř, k sobě. Přestaneme-li zároveň vnímat tok informací svými smysly, dostáváme se k části, která se v jógových kruzích nazývá pratjáhára.

Když se totiž podíváme na vznik myšlenek, zjistíme, že za většinu z nich jsou zodpovědné právě naše smysly – stačí, aby se objevil zajímavý podnět (vytoužené auto, nepříjemný zapách, nový song oblíbené kapely, atd.).

Na neustále vznikajících myšlenkách není samozřejmě nic špatného. To ovšem jen tak dlouho, dokud nepotřebujeme svou pozornost plně a delší dobu věnovat něčemu podstatnému nebo dokonce úplně vypnout. 

Koncentrace, meditace, samádhi - jógová vyšší dívčí

Za hranice pránájámy se pravidelně odvažují už jen ti, pro které je jóga více, než jen jedna dvě lekce ásan týdně a občas  nějaký ten článek na internetu.

Jóga je soubor tipů a triků k zastavení změn mysli a koncentrace je jedním z nich. K zastavení změn mysli (myšlenek) nebo jinými slovy k jednobodovému zaměření ale nelze dojít jen tak.

Každý z nás už jistě o nějaké koncentrační technice slyšel. I když se od sebe mohou lišit, v principu zůstávají stejné – všemi se mysli předkládá vždy jedna věc. Na tu se má cvičící zaměřit a nechat tak odeznít všechny ostatní myšlenky. Někdy je prostředkem dýchání, jindy určitý předmět a můžeme se setkat i s vizualizací. 

Jen tak nehybně sedět může být ale zpočátku docela náročné. Budeme-li však postupovat podle Patanjaliho předpisu a začneme s koncentrací až poté, co ovládneme tělo ásanami a zklidníme mysl pránájámou a pratjáhárou, pravděpodobně se pro nás takové sezení stane příjemnou a pravidelnou záležitostí.

Po celém dni různorodých událostí nebo naopak ráno, než se do celého dne pustíme, může být dhárana (koncentrace) okamžikem, kdy ve své mysli necháme všechny tyto události proběhnout – vyplout na povrch – aniž bychom se s nimi ztotožňovali. Nejde o to se jich zříct nebo se jakkoliv omezovat. Jen na chvíli nechat zmizet všechen ten chaos a zažít opravdový klid.

Poslední tři části jógy – dháranu (koncentraci), dhjánu (meditaci) a samádhi (osvícení) nazývá Patanjali Samjamou – dokonalým ovládnutím mysli. Meditace je dlouhotrvající koncentrací a osvícení je dlouhotrvající meditací. Bez vlastní zkušenosti však tato slova zůstanou jen prázdnými pojmy.

 

„Jóga je 99% praxe a 1 % teorie, cvič a všechno přijde.“

- Pattabhi Jois