Svou oblibu a tisíciletou tradici si jóga udržuje především proto, že nikoho nenutí v něco věřit, ani se dohadovat o pravdivosti a účinnosti svých principů. Často je prohlašována za exaktní vědu: zkoumání, které se neobejde bez praxe, poznání, které je bez vlastní zkušenosti nemožné. Nejde však o náboženství, ani o pouhou filozofii.

Slovo jóga má svůj původ v sanskrtském jug které označuje unii, spojení, sjednocení - sanskrt je jedním z nejstarších jazyků, který hraje v Indii a jihovýchodní Asii podobnou roli, jako v Evropě latina, zjednodušeně řečeno. Pokud bychom šli více do hloubky, zjistíme, že sanskrt nevyjadřuje fyzickou, nýbrž energetickou realitu tohoto světa.  

Jóga ale znamená také Samadhi, osvícení - konečné poznání, díky kterému dochází k ukončení koloběhu života a smrti. Jogíni totiž věří v zákon karmy a reinkarnace a ten vysvětluje, že duše na sebe bere tak dlouho nová těla, dokud se nezbaví všech pout, která si skrz své předchozí těla a mysli způsobila.

Patanjali [Pataňdžali] byl mudrc, kterému jógový svět vděčí za jeho unikátní dílo Jógasútra - 196 súter (aforismů - stručných, ale hlubokých rčení), které jógu objasňují a popisují ji jako cestu o osmi krocích.

I když se jógasútra od svého počátku (okolo roku 200 př.n.l.) dočkala mnoha překladů a ještě více výkladů a komentářů pojďme se podívat na základy, v kterých se všechna vydání shodují. 

Celá jóga podle Patanjaliho sestává z osmi částí (v originále Ashta – osm, Anga – úd, větev, člen, část), které na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují:

I když jsou ásany další z osmi částí jógy, Patanjali se o nich výslovně zmiňuje pouhou jednou sútrou - Sthiram Sukham Asanam, ásana má být pevná a příjemná. Jak je to možné, když právě ásany jsou tím, na čem dnes drtivá část jógy na západě stojí? Jak říká český velikán: Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je vše, co se proti tomu dá dělat. 

Oním pevným a příjemným držením těla (ásanou) má totiž Patanjali na mysli pozici ve zkříženém sedu, ve které není sedící rozptylován překážkami a potřebami těla a může se soustředit na další části jógy (viz níže). A právě taková pozice by měla být pevná a příjemná.

Pránájáma, dýchací techniky nebo přesněji kontrola (ájáma) vitální energie (prány), ovlivňuje naši pozornost soustředěným dýcháním. Kdo dokáže svůj dýchací proces vnímat a regulovat, ten má o dostatek energie postaráno.

Což se při dalších technikách (koncentrace a meditace) hodí při nejmenším jako prostředek proti usínání.

Čistě jazykem jógy, vědomým dýcháním stahujeme svou pozornost od vnějšího prostředí a okolností dovnitř, k sobě. Přestaneme-li zároveň vnímat tok informací svými smysly, dostáváme se k části, která se v jógových kruzích nazývá pratjáhára.

Když se totiž podíváme na vznik myšlenek, zjistíme, že za většinu z nich jsou zodpovědné právě naše smysly – stačí, aby se objevil zajímavý podnět (vytoužené auto, nepříjemný zapách, nový song oblíbené kapely, atd.).

Za hranice pránájámy se pravidelně odvažují už jen ti, pro které je jóga více, než jen jedna dvě lekce ásan týdně a občas  nějaký ten článek na internetu.

Jóga je soubor tipů a triků k zastavení změn mysli a koncentrace je jedním z nich. K zastavení změn mysli (myšlenek) nebo jinými slovy k jednobodovému zaměření ale nelze dojít jen tak.

Každý z nás už jistě o nějaké koncentrační technice slyšel. I když se od sebe mohou lišit, v principu zůstávají stejné – všemi se mysli předkládá vždy jedna věc. Na tu se má cvičící zaměřit a nechat tak odeznít všechny ostatní myšlenky. Někdy je prostředkem dýchání, jindy určitý předmět a můžeme se setkat i s vizualizací.