Stáhněte si zdarma praktické pdf

8 tipů jak si zjednodušit své cvičení + výukové video Pozdrav slunci a relaxace

Ať už s jógou začínáte nebo jste pokročilí, poznejte principy
k překonání nejčastějších překážek a zjednodušte si svou vlastní praxi

Stačí vyplnit příslušné údaje a dokument Vám bude na zadaný e-mail automaticky odeslán.


Vaše data jsou v bezpečí - SmartEmailing.cz
 

 

V posledních letech se jóga stala opravdovým pojmem. Svou oblibu a tisíciletou tradici si možná udržuje i proto, že nikoho nenutí v něco věřit ani se dohadovat o pravdivosti a účinnosti svých principů.
Jóga je často prohlašována za exaktní vědu: zkoumání, které se neobejde bez praxe, poznání, které je bez vlastní zkušenosti nemožné.

Slovo jóga má svůj původ v sanskrtském jug, které označuje unii, spojení, sjednocení.

Přibližně v roce 200 př.n.l. popsal mudrc Patanjali jógu jako systém a tomuto výjimečnému dílu dal název Jógasútra. Celá jóga podle Patanjaliho sestává z osmi částí (v originále Ashta – osm, Anga – úd, větev, člen, část), které na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují:

1. Jama – Varování 5. Pratjáhára – Odpoutání pozornosti od smyslových impulzů
2. Nijama – Doporučení 6. Dhárana – Koncentrace
3. Ásana – Tělesné pozice 7. Dhjána – Meditace
4. Pránájáma – Dechová cvičení 8. Samádhi – Osvícení

Ashtanga jóga je známá také pod pojmem rádža jóga neboli jóga královská.

Každý z nás se zřejmě někdy dostane do situace, kdy není zrovna jednoduché rozhodnout se, jakým způsobem se zachovat k druhým, případně sám k sobě. Ať už jde o obchodní jednání, výchovu dítěte nebo třeba zbavení se zlozvyku, často je snadnější poslechnout prověřená doporučení, než si dlouhé hodiny lámat hlavu a nakonec vynalézt opět kolo.
Přestože se na západě jóga proslavila jako cvičení ásan (pozic), jsou to právě doporučení týkající se postoje k sobě samému a k okolí, kterými osmibodový návod ke spokojenému životu začíná:

Jama: Nijama:
Ahimsa – nenásilí Sauča – čistota
Satja – pravdivost Santóša – spokojenost
Astéja – nekradení Tapas – disciplína
Brahmačárja – zdrženlivost Svádhjája – studování textů, sebepoznání
Aparigraha – nelpění, nehrabivost Íšvara Pranidhána – úcta k vyššímu principu

Dalším zmíněným krokem jsou ásany. Jejich praxe skvěle demonstruje, že určité věci se prostě nemají lámat přes koleno a že když se přes koleno lámou, spíše nás to od vytouženého cíle oddálí.

Některé ásany vypadají úžasně. Už jen pohled na člověka v jedné z nich vyvolává ohromení a touhu ji vyzkoušet. Jenže doma nebo na lekci, ať děláme, co děláme, do vysněné ásany se prostě nezamotáme. Funíme, zatínáme svaly, že to někde bolí je teď vedlejší..
Mezitím však doslova vytlačujeme všechny přínosy, které nám současná tělesná dispozice může nabídnout. Pokud totiž tuto dispozici nerespektujeme, příští milimetr může místo vytouženého posunu stejně dobře skončit třeba natrženými vazy. A takových „ásán“ a „natržených vazů“ bychom každý ve svém životě určitě pár našli.

Pokud by jóga byla jen o zaujímání pozic tak, jak je v knihách provádějí lidé s mnohaletou praxí nebo ti od přírody pružnější, pak by byla jen pro pár vyvolených. Na lekce ale chodí náctiletí i dámy, kterým je osmdesát. Hubení i svalnatí, muži i ženy. Někteří jsou obezní tak, že sotva dýchají a jejich jediným pohybem je ranní přesun z bytu do práce a večerní z práce k televizi. Objeví se i takoví, kteří vynechávají každou druhou pozici, protože to jejich svaly nezvládají.

Každý máme jiné tělesné dispozice a to je fakt, který je třeba přijmout.
Naši ohebnost mohou dokonce ovlivnit i emoce, které si v sobě z dřívějška neseme nebo návyky, které jsme si v průběhu života vytvořili. Nemůžeme ale očekávat, že po třiceti padesáti letech pěstování návyků (nejen pohybových) a přijímání života určitým způsobem, otočíme o 180 stupňů za dva dny. Velkých změn se nedosahuje silou ale vytrvalostí. A takové změny navíc často probíhají delší dobu uvnitř, než se objeví na povrchu.

Tak či tak, cvičení ásan je zaměřeno na ovládnutí těla a mysli. Zdravotní účinky se totiž v józe považují spíše za vedlejší produkt, který je zde proto, aby se z překážek, kterými jsou právě tělo a mysl, staly nástroje. Vliv na zdraví nicméně zůstává jednou z hlavních předností a zároveň příčin, kterým jóga vděčí za svou popularitu.

Ať už se do praktikování ásan pustíme z jakéhokoliv důvodu, nedostaneme se příliš daleko, budeme-li přehlížet ten nejdůležitější prvek – dýchání. Dýchání je to, co celému cvičení dodá rytmus a napumpuje tělo energií. Pránájáma, dýchací techniky nebo přesněji kontrola (ájáma) vitální energie (prány), ovlivňuje naši pozornost soustředěným dýcháním. Kdo dokáže svůj dýchací proces vnímat a regulovat, ten má o dostatek energie postaráno.

Vědomým dýcháním stahujeme svou pozornost od vnějšího prostředí a okolností dovnitř, k sobě. Přestaneme-li zároveň vnímat tok informací svými smysly, dostáváme se k části, která se v jógových kruzích nazývá pratjáhára.
Když se totiž podíváme na vznik myšlenek, zjistíme, že za většinu z nich jsou zodpovědné právě naše smysly – stačí, aby se objevil zajímavý podnět (vytoužené auto, páchnoucí bezdomovec, nový song oblíbené kapely, atd.).
Na neustále vznikajících myšlenkách není samozřejmě nic špatného. Zábava ale končí ve chvíli, kdy se potřebujeme soustředit na něco jiného nebo dokonce úplně vypnout.

A tady přichází na řadu dhárana, koncentrace.
Jóga je soubor tipů a triků k zastavení mysli a koncentrace je jedním z nich. K zastavení mysli ale nedojde jen tak.
Každý z nás už jistě o nějaké koncentrační technice slyšel. I když se od sebe mohou lišit, v principu zůstávají stejné – všemi se mysli předkládá vždy jedna věc. Na tu je třeba se soustředit a vypudit tak všechny ostatní myšlenky. Někdy je prostředkem dýchání, jindy určitý předmět a můžeme se setkat i s vizualizací.
Jen tak nehybně sedět (v leže tělo dostává impuls spíše k odpočinku) může být zpočátku docela náročné. Budeme-li však postupovat podle Patanjaliho předpisu a začneme s koncentrací až poté, co ovládneme tělo ásanami a zklidníme mysl pránájámou a pratjáhárou, pravděpodobně se pro nás takové sezení stane příjemnou a pravidelnou záležitostí.
Po celém dni různorodých událostí nebo naopak ráno, než se do celého dne pustíme, může být dhárana okamžikem, kdy ve své mysli necháme všechny tyto události proběhnout – vyplout na povrch – aniž bychom se s nimi ztotožňovali. Nejde o to se jich zříct nebo se jakkoliv omezovat. Jen se na chvíli vytratí všechen ten chaos a my můžeme zažít opravdový klid.

Poslední tři části jógy – dháranu (koncentraci), dhjánu (meditaci) a samádhi (osvícení) nazývá Patanjali Sanjamou – dokonalým ovládnutím mysli. O meditaci se někdy uvádí, že je dlouhotrvající koncentrací a osvícení dlouhotrvající meditací. Bez vlastní zkušenosti však tato slova zůstanou jen prázdnými pojmy.

Dovolte mně proto zakončit tento úvod slovy muže, který patřil mezi nejznámější učitele ashtanga vinyasa jógy. Slovy, která jsou mantrou začínajících a zkušeností pokročilých:

„Jóga je 99% praxe a 1 % teorie, cvič a všechno přijde.“
[Pattabhi Jois]

Jestliže vás jóga zaujala a chcete si přečíst víc, zastavte se na chvíli v našem e-shopu a vyberte si některou ze zajímavých knih nebo se s potřebným vybavením pusťte rovnou do cvičení. A pokud potřebujete poradit a mezi články dané téma nenajdete, napište.



Pozn. Ashtanga Vinyasa jóga je určena zdravým lidem. V případě vysokého krevního tlaku, rakoviny, cukrovky nebo jiné vážné nemoci konzultujte možnost cvičení jógy s Vaším lékařem. Toto cvičení není vhodné pro období těhotenství.